stínám hlavy to mě baví
odříhnu si vzdechu se zbavím
lítám tady ptáci ti mě zdraví
jsem tu jen na malou chvíli
jen co dotančí průsvitné víly
strach krach sousledností daných
tlak uzvednut poté spuštěn do oblak
prach páry souvislosti zase něco slaví
nahý no úplně jen do kostí čáry máry
maso spadlo ze mně už jsem starý
takže jen postava do jazzu
spílám cválám notně bez hlesu
sebe si sebou odnesu tam onam
kam přichází jen kmán notně odrbán
ve cval se dal a už je o kousíček dál
svírám své sny zmačkané jsou
už ochably více už toho nesnesou
padají na zem ze zaskřípěním vstávají
a zase jsou tam na zemi jen tak loženy
utrmáceně tou bídou bledě nesmírnou
kde je tedy ten konec a kdy zazvoní zvonec
ptá se lovec vyčpělých útržků scén lidských
běhá sem a tam jako pln smyslů byl by naplněn
odkud je a kam směřuje lituje nakažen tamním lidstvím
je tak bílé a růžové tmavé nelituje svědomí nezpytuje
krčí rameny něco zmateně blábolí na nohou boty z brambory