Lásce měchů

Sluncem zalitým
si Tě k srdci vezmu
než bys chtěla nití
o podoušcích z nitra
růžového opýlení
doprosím se vzedmutí
jiskry z učarované touhy.

Zase
a pláty ocelí
po houštinách
zavyjem
jako krvelační vlci
na nedělí dostaveníčku
v úplňku brokátí
ve střevíci měsíčního zlata
kterým jsi.

Táži se
jsi znamením multihvězd ?

Tanči hojností
divosně
vždyť píši peřím tmu
tvůj odraz
za plavovlás.

Než ke mě promluvíš
snoubím k šatům šál
záplavou větrů
a kanu smíchy
žakárů
zdalekých
po tvých dolíčkách.


Proč Vílenko močály úpíš
stačí rosničkou být
lásk
a skočíš semnoutím
Lásce měchů
Našich.


Nezbyla sladká omílení ??

Kaly ses zakryla
k vzpomínkám.