KOLO HNÁT

uplacen charakteristickou emocí

uplácán ze všeho co se dnes dělo

tělo umírněně avšak drsně rozvrstveno

zírám odpovídám gesty kajícně se děsím

straším své sny aby noční můry bály se jich

usilovně strhávám své obličeje

jsou to děje neskonale ledabylé

noc už bledne skhřehotavě zebe

stojím tu v tom zákoutí zkoumám své pohnutí

nasouvám si žluté brýle zřejmě temně zběhlé

načasované vybuchnutí mého srdce

polorozpadlé torzo pro jiné jen korso

odmítán jemně pak na plátně promítán

přemýtám o své nejednoznačnosti zbrklé

vše se náhle utne odouzen jsem rozpustile zbrkle

dotěk němoty mé přednosti charakterové zlovolnosti

zkusím nebýt nepřítelem mé vlastní nepřítomnosti

zkouším začít znít na bázi svévolné rozporuplnosti

nosím odznak nemusím i tak jsem poznán odsouzen

útrpně posouzen komisí samých zlých lidí převlečených za soudce

mlčím temně avšak zjevně slyšet jsem v několika zákoutích

nosím v sobě už najatou smrt zatím spící uzarděně nevidomá jest

pocit hnusu skotačijícím v tomhle pruhu na konci zbyl jen pel z cest

zasazen do děje tam kde se zrovna ale pranic neděje otylá beznaděj

ulpívám tu na kápi kterou sobecky na hlavě si nosím tak co tedy jsem