PARDON

utrmácený pohled čtyř stěn na tebe

už slzí jsou to její slzy ukryté jen pro tebe

tak prý už ani nejsi k smíchu všichni stroze pláčí

do hlubin nepředstavitelné netečnosti nemotorně skáčí

nejsou to sebevevrazi jen ta verze tebe jenom zebe

štípe v očích píchá je do slabin všichni nechtějí náhle být

nic nechtějí mít náhle pocítili tu emoci tu tvou jež lidi zabíjí

tak menotorně zvláštní tento fenomén zrady

jsem prozrazen a i zrazen podmínečně vyloučen

a tak i dále poučen jen stroze doručen mi červený dopis 

žádá od osoby jednolité mé tajné jedinečné znamení ničemnosti

v ruce mi už pramení kliky hák nebo prostě jen můj podpis 

zakrvácený

zobecňující popis jak jsem se stal tak nebývale bezvýznamný

zalitý betonem v čase obklopen jen a pouze společností těch čtyř stěn

krvacející nostalgicky vzpomínající na jiné lidské utopické potisky 

nafouknutý jako balón no tak pardon nejsi tlustý sic jen trochu kluzký

mrzký panovačný vygenerovaný v nejasném protikladu otazku si 

kladu

bojím se nebýt čekám ještě stále na svůj debut nepřichází náhle slova schází