poslední rendezvous

jsem jak ve víru padajícího kamene
ze skály rovnou do propasti
jakoby něco zbavilo mě břemene
které už dlouho sebou vláčí moje kosti
jsem zmatený ale už pomalu chápu
ten nespočet zvratů
který mi život uložil
se kterými jsem soutěžil
a mnohdy prohrál
chápu teď můj smích i pláč
pomalu dozvídám se
co jsem vlastně zač
sehrál jsem svou roli
zapadám perfektně vesmíru do soukolí
který pomáhal jsem udržet v chodu
stejně jako kohoutek vodu
někde na pavlači
kterou staré ruce pod ním do lavóru stáčí
začínám chápat ten vesmír
a jeho zákonitosti
jeho hmotu i černou díru
je jedno, co jsem dělal a cítil
jakou jsem měl víru
co jsem zavrhoval
i pro co jsem se vznítil
tak co jsem vlastně zač?
Teď jsem si jist
jsem herec všech možných rolí
jsem rozvážný i hráč
takováhle kamufláž
co je tedy vlastně solí života?
Láska, jak se všeobecně říká?
Láska je vesmír a tedy i život sám
láska je nekonečná dobrota
ale solí života?
Nevím přesně
vždyť i vítězství někdy strašně bolí
a třeba i víc všechno ještě zamotá
proto teď nevadí mi že prohrávám
padám dál a dál
a se mnou vše, co nějak znám
co nenávidím i miluju
vše je vedle mě
strasti pekelné
i oči mé ženy
i zbytky vepřové pečeně
kterou mi má žena připravila
pak sklenku chladného piva
přede mne na stůl postavila
cítím její dech
a pod prsty její bradavky
vidím její úsměv
a slyším její vzdech
její vůni, když jsme se poznali
vůni její voňavky
a celý ten vesmír byl jenom náš
teď pomalu odříkává mi můj otčenáš
jsem strašně unavený
život i silného jednou skolí
s hrůzou dochází mi
jsem hodinová ručička
na kterou už ta druhá čeká
to je právě to
co nejvíce mě leká
nechci na ni spatřit mé milé tvář
jen já zaplatil už životu svůj honorář
dvě hodinové ručičky
tolik touží se ještě setkat
jsme oba zakletí v těch hodinách
jsou naším vesmírem
a přece jen jeden
dál spát bude v našich peřinách
mě ta velká ručička je souzena
o půlnoci mají své poslední rendezvous
ručičky se na okamžik spojí
hodiny běží dál ale i zůstanou stát
ona zůstává
i když jsme pod obojí
je marné s časem se prát
z jeviště pomalu mizí moje postava
ze mě konečně spadla ta hrozná únava