Mosazné obočí

Mosazné obočí strání vrní
do zpívající oblohy
svatozářící skráně
ovíjených zármutků
jehož vybarvenost noci
se zklátí k pestrobarevnému brabenci
lapeného vodičkou
po níž si vmotá pramen
k myslím vlákna průzračné rozechvělosti
po tajemství převelikých martináčů
vyletujíc při svých zkukadel
ztajícího rozepsání tvým perem
do jakých ses utopila
v podkřovích mého hlasu
za tlachající vůni koření.


Sem prstokladem
a Ty o mne nevíš
rýmuješ si copy topolí
květušího blahu
z poklidných světélek
za steny bludiček
lesích králů
a věštby z medovin
studnic upěchané lásky.