Další noc ve tmě

Další noc ve tmě,

svítím si srdcem

na kůži z bílých slz

omítky

hned vedle

kousek jenom zbyl

vykuchané dálnice předurčení,

ve střevech tam dřímající samota

putujících snů…

déšť polechtal stopy

jako knír mužskou hrdost

a nevědění,

kam rosu potratilo svítání…

další den ve tmě,

jak přinutím víčka…