Víra je jen dutá větev,
držím se jí pevně
doufaje v plody
dnešků, zítřků,
žádné ale neklíčí,
jen listy ve větru se komíhají
a čekají na polibek níže…
noc klade do hvězd vajíčka,
sem tam pak vylíhnou se sny
a splasknou s příchodem rána…
…šero a ticho ještě je,
to rosa do trávy zívá,
jen peří z ptáčat naděje…