Letím funím

Netopýři jeskyní lační
po té žízni masíčka
že by se nedořezal
všemocný strach a pot

nyní slyšte vážení beránci
zpívá echolokace nad obzory
jsou tu přívaly choutek
vříská to tu v šílenství starobylé mystérie.


Pozoruji zpovzdálí hostinu
a za mnou uslintává zdvořile vampírka
nechám jí uštknout do hrdélka
abych na věčnostech hnil
po večerech
a zubil se na hroby
jenž špitají mi pláče umrouskané.


Och
ty šaty květu raflézie
žel bol se mnou zatřásly
jak šípy zlověstné melodie
i hořká to náruč
je pohlazením můrovitým.



Letím
funím
větroplachtem k pánu černot
v sebevíc
a přeříkávám slib bídáka
drahá smrtko

jsem fantom zatmění

proklínávám bezduši slunci

a to spálí mne v prach
a z prachu se zalknu k démonům

vždyť jsou fanaticky podmanivý

smíchy potrhávají mé kosti

a vykostí je jako by nic
ostřím.