Robokop

Těžko se mi žije
je to samé břímě
jak kulhající hříbě
strhaného v mdlobách

jak mě na kolesách rotoru
místo nohou

a co teď dál
to se ví jen v kříži zkrvežní
přibitého hřebíky okostic

vážení přelétavci
hromožití

třesu se z toho osikou
a neuteču té ochablosti

rozpárejte drápanci tento fakt

smým-li poprosit

robokop číslo dvě
má plechy kůží promáčknuté na hadry

a titěrno si šušká
jestli je to za trest
kdy biřmován sem byl
v kostele Marie Sněžné
z varhanními žalmy
jenž to vznesly
k žebrákům popelnic a mincoven

kde zřícená těla mokvají
aby ubylo zlomených
Nás

neračte se vylhat
že nemůžete chůdy loudat
květy cest
a zápražím v semletí neúprosném

čekokoli.