Chceš-li mé vtělení

Byla nebyla
iluzorní láska se utratila
ač klokotala
jak mne zbožňuje.

Černická pražena
zrádné krve
se mnou hrála loutkové divadlo
a za nitě tahala
mou vniknuvší schránku
co na ní pachy stolic much
se zvětrale vyřádily v ruch.


Rozdrtila ostřím úst
ty naše kvetoucí oázy jar
svou trpkou zjedovatělostí
hypnotické kobry
a tak si lámu hlavici o patník mramoru
kde vymítám démona sexu orgií
pána poskoka vymrdlého
jež ve mne si uprcl.



Zajdu potom všem
do spálených trav ulehnout
a milostně přecedit lady kostry snad
zapomenout
vyslyšet inovaci
bosonožné sasanky kmotřenek
a jí se oddat
na holátko plaše v sametu
to bych si spřál
při ohni varu zdivočelém
v tanečku samby lam
pod červeným obrem titánů

jejž osvítí žárem náruč
vplétání v zkraty

toť zněhají blíže

více a víc
do úmor zmámení

chceš-li mé vtělení
znát

havraní.