Netuším

Než-li zapomeneš
prosím
vzpomeň si
kdy sme se milovali
pod tím jasným nebesem
a třpytily po okolí
mokré rty
jež krvácely
i do jestřabin spjaté pocity

to ráno v pět bylo úchvatně krásné

kdy v očí zazněl rytmus

proč to tehdy skončilo ???



Pobolívá srdéčko
žel den co den
pouze se sám ptám
a již sladce nedoufám


vůně v povětří mi tě připomíná
v šedi monotónní

začíná tu lít
po kapkách chlad
i blesk tu hřmí
a cosi mlhavě mluví


asi bych měl jít
a hořce zapomenout
do tupého bezvědomí.


Netuším
jestli vzlétnu
a moh bych být malým vrabčákem
jenž spílá pro nikoho
zimovřivou báseň
netuším
je to tesklivé
až hanba.