Oč tu běží

Očiska prohlubují dovnitř světničky
vzlety vlnobité soví
milujíc rosy
ocel květení
a ve stálicích zdejších jsou
jak klenoty ploucí v moří
kde výšinami mračen
průtrž lyrik bezesní.



Tvaruj zamodralé hladiny vod
tam v křišťálu mystiky luk
rodino svaté víry
utichlá
a začneš zdravit solární terč slunečnic
vtahujíc duhy světoborů
jimiž prosvětlují duchy
z lišejníků vaše
po kukačce
kuku kuku
budíček
vstávat
a zlatožlutit denní vjem kráás.



Oč tu běží
to píši k duně písku v zrníčku

nemyslete si

jste jejím tekutým časem
z každičkého maličkým
toho mravence mramoru sil
se ztotožňujem

a ztrojnásobujem tíhy vah

na ozubený drát
osamělých bystřin

vyplavem však pak ?