V jedno objetí

Azurového nebe jasní zen
a mračna se honí po napěchané kolonádě
rozjařených bouří divokých hus
co v mýtu z peří pookřeje Bohem
to dávné sbohem zapomenuté dnes
jak v krásnu balad miloval mořeplavec
kanoucí vlny luzné panny
a za to skonal pod hlubinou korálů na pospas.



Odpusť věrný mlýne předtuch
zamyslel se starý duch
jenž byl pochován s křížem po funuse
slzí zahnanou rudou lítostí
aby usmířila všechna větrná zmizení
v jedno objetí a ve hvězdný sen.