Z tůni námluv

Stydím se pozorovat zlatý déšť
když prší ze vzpomínek stesk
a ten mi smývá kštici karabin
od zvichřených lét
kdy zapělo zrození v pozadí
zjevil se skřítek z pastelů kapradin
a začarovaných jetelí vidin
byl sem štěstím bez sebe ohozen
tím osedlaným statným vraníkem
poznávat melodie soudružné
v prostříbřených perlí šatů ros
tak přálo líce červenající oblohy
abych předl tkalcem slok
než zabouří vzrostlý eden
ztratím se v tom orli paralel
i úzkostných dam večerních ohnišť
při jakých tvořím cudné křivky
na plátně popínavých labyrintů rtů
a z mých osrdečnic snění
ke ozvěnám slavíků písní šperkovnic
vyplavu motýlka z tůni námluv smaragdového mládí
jimž lásku pozvu shůrou vlátí nejhlubší pokory.