Anotace: to nedokáže každý...
foto: Med Ahabchane
ZRCADLO
na stříbrném podnose času
kalichy pravdy přetékají
přehršlí výmyslů a žvástů
zda pravdu od lži
ještě rozeznají
od mé ozvěny odráží se tvůj hlas
jak zase spojit
co snad zůstalo ještě v nás
světlo tvé duše
skrz tvé oči civí na mě suše
uvadají prvosenky
doteky tvých vzpomínek
bolí a pálí
jak otisky ramínek
tvé podprsenky
místo medu
mraky kouře
místo lásky
prudké bouře
co ale když já se mýlím?
nastavte mi zrcadlo!
Jo, slušnej počin. Skvělý momenty, třeba "kalichy pravdy přetékají
přehršlí výmyslů a žvástů", "od mé ozvěny odráží se tvůj hlas" nebo "bolí a pálí jak otisky ramínek tvé podprsenky".
22.08.2024 16:17:44 | Koala
Díky za cestu, kde se třeba zamyslet a hlavně opatrně minout zrcadlo, aby mě nezmerčilo. ;-)
06.08.2024 15:48:59 | Jan Kacíř
Skvělé dílo, se silnou myšlenkou...
Těch nastavenejch zrcadel nás během života potká moc, jen je třeba nepřejít je se zavřenejma nebo sklopenejma očima, ale najít odvahu se do nich podívat...
Díky moc, ráda jsem četla:-)*
04.08.2024 12:23:34 | cappuccinogirl