Myšlenky

Už mi zase v hlavě víří

letí jak křídla netopýří.

Jako na louce chmýří z pampelišek

vznáší se do výšek, kam asi míří?

Když nevím kudy kam, do polí utíkám, 

bloudím si ztracená v černých tmách.

Jestli za něco stojím a čeho se bojím 

nechci už víc se ptát.

Poslední světlo už ztrácí se v lese,

vznešená laň se v dálce nese.

Zavírám oči a zůstávám stát,

pro dnešek už není čeho se bát