Už mi zase v hlavě víří
letí jak křídla netopýří.
Jako na louce chmýří z pampelišek
vznáší se do výšek, kam asi míří?
Když nevím kudy kam, do polí utíkám,
bloudím si ztracená v černých tmách.
Jestli za něco stojím a čeho se bojím
nechci už víc se ptát.
Poslední světlo už ztrácí se v lese,
vznešená laň se v dálce nese.
Zavírám oči a zůstávám stát,
pro dnešek už není čeho se bát