Diagonály 2025

Diagonály 2025

Jsem rozpuštěn v zrnku písku

ve vesmírném atomu

s Tebou v tomto okamžiku

na pozemských plážích

v rytmu větrného objetí

na jednu malou chvíli ulehám

abych vstal silnější

s andělskými křídly

když zavoní kávou

a výzvou žít v diagonalách obratu

v obraze erupce zítřků

ve středu poraněných duší

lehce vystředěných do svítání

do naděje ticha

kde se vše jen děje

v řádu všech věcí

v souladu s kosmickým vlněním

a nebeskými vlnovkami ptáků

a jejich stěhováním za teplem

tak jak bylo předurčeno

stejně jako to

že  jen na nás spousta věcí je

jak mohou se stát

jak budou se dít

jak rozhodneš se právě Ty.

Autor Martin Kredba, 07.01.2025
Přečteno 73x
Tipy 14
Poslední tipující: šuměnka, Jeněcovevzduchukrásného, Zbynislaw Thinkiewicz, jort1, cappuccinogirl, Rafinka, Psavec, Pablo Kral, mkinka
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

tohle je velká nádhera!!

a já se kochám těmi obrazy, co se mi v hlavě tvoří na filmovém pásu

kéž nastaveni všichni jsou pro chvíle, které přitékají a vytvoří krásu

kéž všichni najdou pramen poznání, co z duše vyvěrá :)*

19.01.2025 14:19:51 | šuměnka

líbí

Opravdu moc moc děkuju, moc krásně napsáno, a ano přesně, jak moudře píšeš: "kéž všichni najdou pramen poznání, co z duše vyvěrá" :-))***

19.01.2025 22:59:24 | Martin Kredba

líbí

To zrnko písku evokuje kousek pouště a od ní mne zas k spoušti vede cesta... však že jsem z úsměvného těsta a verše vnímám v optimistickém pohledu, i tady kus naděje najít dovedu, že děje se, jak dít se má, že kdo chce, ten světem se vždy spíše prozpívá, je na každém jak uchopíme ten náš kousek času, já budu vždycky ráda spíš se srdcem držet basu, protože smyčec aorty mě spíš než na kyselý hrozny naladí na dorty a život je sladký*

08.01.2025 22:44:27 | cappuccinogirl

líbí

Milá cappuccinko/ Terezko...to zrnko písku je na pláži, v tom je ta naděje, srdce? Určitě, ano, my se rozhodujeme, zda budeme následovat cestu srdce, je to na každém z nás, jaký bude svět náš vnitřní, i svět externí - jací budeme my sami k sobě a v nastavení (módu), to se propíše energeticky do krajiny, duše Země, těla Země, druhých duší, takže souhlasím, že srdce je nejvíc a osladit si život, och, to je potřeba, a udělat i život sladším....:). Děkuju za Tvé zajímavé, podnětné poeticko-filozofické pocity. :-))*

09.01.2025 14:20:42 | Martin Kredba

líbí

fantastické, úplně to ve mně zarezonovalo ... ST**

07.01.2025 15:23:03 | Pablo Kral

líbí

Na stokrát děkuju, moc mě to potěšilo :- )

07.01.2025 15:31:20 | Martin Kredba

líbí

Krása.
Báseň působí dojmem pohody a velké podpory pro druhou osobu.

07.01.2025 15:20:44 | mkinka

líbí

Děkuju Jituško za Tvá slova, zahřála na duši. Spíše je o naději pro tento svět v dobách, co nastanou, pro nás všechny a filozofickým rozjímáním. Ale to, že si v tom každý najdeme to své, je úžasné...děkuju! :)*

07.01.2025 15:34:19 | Martin Kredba

líbí

To je moc poezie,
co osloví srdce
a žije.
Ta voda nebes z kraje.
Ogar dá vínečko
z rovnoměrné číše.
Aj, z Moravy
a bude šťastný dnes.

07.01.2025 15:38:02 | mkinka

líbí

Jééééééééé :)**

07.01.2025 15:52:28 | Martin Kredba

líbí

Mňau

07.01.2025 16:40:41 | mkinka

© 2004 - 2025 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel