Anotace: Má první dochovaná báseň - napsaná před 32 lety, tedy v mých 13 letech
Vzal jsem růži.
Zvadla mi v dlani a co víc,
nezhojí se tvé rány, má růže.
Ta růže je válka.
Ale to ne - růže, toť symbol lásky a krásy.
Ta růže je válka, nic víc.
Proč ta krutá pravda války,
proč ztracené lidské duše,
lidský život toť potřeba.
Pro co? Kdo se ptá?
Lidské srdce jej potřebuje.
To je konec - krátký povzdech,
proč nepomůžeš, má růže,
znovu se ptám.
Kveť jak šťastný lidský život.
Proč, proč nezkveteš?
Ach ne, ztrácím naději, naději v život,
ach ta válka, ta růže, vše je pryč.
Růže vzkveť!
Válko přestaň!
Co s válkou - boj.
To ne, přeci - přestaň válko a má růže vzkveť!
S.tip za odvahu.
Já ty svoje protiválečný psal v 15 letech.
Jezdili jsme snima s recitačním kroužkem
po soutěžích .
Byla osmdesátá léta
a protijaderné básně měly velký úspěch,
když jsem je četl po třiceti letech,
hodil jsem je do kamen.
20.02.2025 15:35:12 | Jiří I.Zahradník
Tohle ve třinácti? No tedy - máš můj obdiv*
15.02.2025 20:53:59 | cappuccinogirl
Ano, milá Cappu, je to tak ;-). Moc Ti děkuji, zahřálo mě to :)**
15.02.2025 23:40:54 | Martin Kredba
no, na 13letého tedy wow
- páč v té době se má mysl zabývat "pošetilostmi" dospívání
14.02.2025 13:59:02 | šuměnka
Zajímavé, že dnešní má báseň se vztahovala též k válce.
Měla jsem plán psát a pak jsem otevřela internet a otevřel se mi 14 .2 1945, děkuji za stejně volené téma, já sama sí říkala,zda tu báseň tam mám dávat,ale prostě se to otevřelo a už jsem psala, tvá starší tvorba mi udělala radost
14.02.2025 13:47:02 | mkinka