vznětlivá rohově orientována

hádaly se babky v šeru
že prý jedna svojí dceru
dobře vychovala
mo(u)dro prý ji dala
odvahu

a ta druhá
snad v objetí svých nálad stáří
jen tak ostrým koncem šťourá
postává a dokonce se tváří
jako by na jazyku ostrých
měla pár slov

a že tam na tom rohu z rozednění
až k noci tmavé
lidé oklikou ač cesta je to delši
kroky směřují
a kdo snad neznalý a omylem k ní zajde
toho litují

hádavá babka v modrém šátku
na rohu kostela
a na ošatku na dno samé
aby se sehnout nutné bylo
zbytky popela

všichni co jednou prošli kolem
ve víru uvízli
a slabší s pláčem
vykročili v den

najdou se i tací co na její stranu
za dvě tři vejce
husí brk
nasadí však až na lámání dojde
i svůj krk ??