Nenalezený hrob

Bože, jako ptáci v zimě,

ty opustil si mě.

Způsobem mě vlastním,

s chodem vlasti nesouhlasím.

 

A nikdy souhlasit nebudu!

Když se zde lidé zabíjejí bez soudu.

Přeci každý má právo žít

a život plnými doušky pít!

 

Ne, pozor každý ne.

Stačí tvoji hvězdu mít Davide.

Pak ze dne na den zmizíš

a příbuzné již neuvidíš.

 

Sužují tě hladem,

nechávají ladem.

Po čase už nedýcháš,

života si nevšímáš.

 

Pak teprve vezmou tě,

na vozíku vezou tě.

Pak ještě se dvěma,

putuješ pryč ze světa.

 

Až za pár let,

nebude svět otálet.

Tvé vrahy dopadnou,

tvůj hrob však nikdy nenajdou...