... ::: Děti Noci ::: ...

Jiskřičky na nebi zářící,
dušičky po lásce toužící.

I přes krásu svou,
lásku dát nemohou,
jejich krása je němá,
ale každý slyší jak volá.

Ve světle hvězd děti noci tančí tanec svůj,
ve světle hvězd přežít se snažíš stůj co stůj.
Bloudí nocí zmučeni bolestí,
hledají kouzlo co z prokletí je vyprostí,
života si váží, ale co zmůžou,
snaží se přežít, zuby pronikají kůžou.
Zoufalý křik uličkou se rozhléhá
až se ti strach do srdce nalévá.

Každou vteřinou méně člověkem stávají,
svou lidskost nedobrovolně pryč dávají.
Krev na rtech a zoufalství v srdci mají,
cenu života lidského moc dobře znají.

Pronásledování hrozivým prokletím plouží se věčností,
touží po trošce citu, po lásce troše něžnosti.
Srdce už mrtvé, pumpuje v žilách jim krev,
v tichých nocích, de slyšet obětí brek.

Děti noci v smrtícím tanci setrvají,
přátelství, lásku ni jiný cit nepoznají,
vlečou se věčností, bez šance na spásu,
vlečou se věčností, nehledí na krásu.

Tělo pomali chřadne síla však roste,
vražedné pohledy střídají zlostné.
Noc co noc na lov v ulicích se dávají,
loví v noci a přes den spávají.

Děti noci bolesti tě ušetří,
pouto té krve nikdy nezapři.
Mnoho ti vezmou mnoho ti dají,
co je to prázdnota moc dobře znají...