Šest kroků do tmy

Jsem tichá moucha v potrubí
podivné stoky
na dně světa

v tom panoptiku naruby
v němž jednooký
satan létá.

Má měkké srdce holubí
a vlasy z rosy.
Co ti slíbil

ten anděl téměř cherubí
kterého kdosi
ke zdi přibil?

Snad zakázané ovoce
jež v této době
kdekdo sklízí?

Zapadlý po krk ve stoce
vztahuji k tobě
nožky hmyzí

Líbí se ti mé doteky?
Těla se střetla
v boji s rytmy

aby tu zbylo na věky
z bílého světla
kalné přítmí

Až hodina se přiblíží
střepinou v hlase
bodnu Krista.

Dříve než zemře na kříži
ožiješ zase
krásně čistá

...