Zvrácená posedlost perverzností

Zvrácenou chuť mám,
ženu proto přepadám.
Toužím po její krvi sladké.
Až začnu, nebude to krátké.

Zábava začíná!

Popadnu tě za pačesy,
protnu hrudník
krev stříká na závěsy.

Nůž do tebe zajíždí.
Opakovaně a
tak život tě opouští.

Na tvou mrtvolu se vrhám,
uspokojen
když šat z tebe strhám.

Břitvou táhnu po tvé hlavě,
to skalp
jenž získávám dost snadně.

Když celý ksicht stáhl jsem ti,
olizuji co zbylo...
A zas šukám tě má oplzlosti.

Bezmeznost mé perverze,
chuť další
teď visíš připoutána k traverze.

Bičem tvé tělo vylepšuji,
po sté švihám
pak zas pyjem do tě vpluji.

Mé choutky nádherné brutálnosti,
nůž bořím do břicha
tah nahoru zastavují hrudní kosti.

Střeva na podlahu tečou,
klouže to
mé ruce sekyrkou tě sečou.

Tvé tělo na šest kusů,
hrob pohltí
však hlavu peču jako husu.

To pro chuť mozku tvého,
celá tahle show
ukájení ve mě toho zvráceného.

Hladovím hned po dalším kuse...