"Lovec" se blíží
"Lovec" se blíží
Anotace: O jednom hrdinovy z mé knihy...
Sbírka: Slova děsu...
stvůra dala mu znát sílu,
po jeho těle skáče,
cítí oheň, cítí síru.
Bolest ovládá mu mysl,
proč mu to dělá, proč?
Vždyť nedává to smysl,
je krutý tento kolotoč.
"Ty zmetku, Lovcovo jsi dítě."
Nadávky mu v uších zní,
zapletl se do démoní sítě,
marně o matce teď sní.
Leží zmlácen, k nebi hledí,
oči zase plné soli,
kdy to skončí? Jen bozi vědí,
a tělo mladé od ran bolí.
V ústech náhle zvláštní sladkost,
na modravém plátně divný mrak
Lovec už jde, snad není to jen marnost,
snad záchrana se blíží,- ano je to tak.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Hezky sepsané.. Však jen za jeden tip.. Nebudu tolik kritická, číst se to dalo, a to, že se nenazýváš básníkem tomu taky dává své..
Lee..
18.07.2011 19:47:00 | Leedram
I né, Tristan mě prokoukl :-) nejsem a necítím se být básníkem. Moje "basně" jsou vždy jen jakousi osnovou příběhu psaného v proze. Ja to tak mam. Nejdřív vznikne par versu a potom teprve povídka. V tomto případě to byla celá kniha. Basně potom obycejně zaniknou a tak je davám alespon na net :-) snad někoho potěší, nebo osloví to je ve hvězdách.
03.02.2011 14:07:00 | Rudolf z Falknova
Pro mne je mnohdy důležitá čistá a upřimná myšlenka člověka, v tu chvíli rým jde stranou, básně nejsou jen o rýmech ale i o volné myšlence, či pocitech. Hezké, jen pokračuj.
03.02.2011 13:39:00 | carodejka
Bohužel, sebevíce bych chtěl, nemohu toto komentovat dobře... takhle jsem psal když jsem byl mladší a dávno již jsem používání takto... slabých... rýmů přerostl. Nicméně snaha se, ve světě kde byly rýmy dávno zatraceny, počítá. Máš Tip za mě...
02.02.2011 22:04:00 | Trystan ap Tallwch