Ulice za nočního jasu

Včera do ruky mne cosi kouslo,
když jsem běžel domů ulicí.
V noci má svoje temné kouzlo
když nepotkáte vlky vrčící.

Večer se se mnou cosi dělo,
ani tomu nechci uvěřit.
Ochlupatělo mi moje tělo
a dokázal i cosi zavětřit.

Ráno je prý moudré večera,
někdy je však bývá naopak.
Divní lidé vylézají za šera,
jako by tu řádil vlkodlak.

Každou noc přijde vlna násilí,
po ránu mám pusu od krve.
Za noci lidé neví, co zažili,
nebylo to tu již poprvé.

Zkusil jsem ale v noci nespat,
objevily se divné příznaky.
Raději některé věci neznat,
venky jsem viděl přízraky.

Moje ruka začala chlupatět,
měl jsem již chuť na maso
a nekontrolovatelně vyvádět
a napadl člověka za kasou.

Děje se to tady celá staletí,
nenajdeš tu lidskou duši.
Spousta lidí na mýty neletí,
protože jsou všichni hluší.

Uvidí je v různých hororech,
nespatří je na vlastní oči.
Já už nemám žádný spěch,
než na dalšího zaútočím.