V zoufalství

Za dveřmi mého života
Jen křik a pláč
Zoufale z rohu do rohu přebíhám,
v dlaních drtím naději.
Za prahem postava z pavučin pletená
Vše kolem zkamení.
Slza v oku,
ledová kra než přejde v zapomnění.
Stíny prstů plíží se pod dveřmi, jako kořeny,
pletence.
Na podlahu padá vlas
Tělo bortí se k zemi.
Na kolenou,
prstem do prachu píšu vzkaz.
Snad všechno to zdá se mi.