Důvěra je bič

Nasadila si pásku na oči,
horký dech, co ji vábil,
čekala, že se svět zatočí.
Ale...on ji zabil.

Tělo zakopal na zahradě.
Byl tím, kdo bral.
Patří to totiž ke každé zradě,
že jen jeden může dál.

Patří to ke každé zradě,
že důvěra je bič.
Teď kvůli jedné eskapádě
je její život pryč.

Bílý krk, co byl tak křehký,
rozpadá se pod zemí.
A stromy do její lebky
zapouštějí kořeny.

V uších místo náušnic
červy se protahují,
z jejích úst už nikdy víc
slova nevyplují.

Důvěra je bič,
když je naivní.
Jeho chtíč.
A panenka v ní.