Horská dráha

sny
mi tříští
lebku
v hangáru
pro ztroskotance
tíha myšlenek
chci jít dál
ale zůstávám
spoutaná
v podvečer
na pouti
kde si každý
může vystřelit
růži
z mého těla
se špinavým
ostnatým
drátem
místo trní
který se zarývá
do alabastrové kůže
a špiní ji rzí
od svítání
do úsvitu
pohled
na horskou dráhu
s hořícím sluncem
za ním
& zvuky džungle
voskových figurín
či lidí (?)
v ruce svícen
a zapalovač
padající na lajnu
vylitou benzínem
chci jít dál
nemůžu stát
pořád
na jednom místě
hluboce unavená

pohled na horskou dráhu
s hořícím sluncem

ve vzduchu je cítit
spálené maso
!