Věčnost

Sníh a led v mrazivém větru co kvílí, tak přichází,
svět trhá svou krutostí na kusy, ty zbytky doprovází,
Smrt se zrodila jako had plný jedu co syčí se plazí,
černým pláštěm halí, zbytky života s posledním výdechem mizí.

Slunce vyhaslo s posledním paprskem, probouzí se temnota,
čas se zatavil, kyvadlem co je pokryto jinovatkou, nastala samota,
soukolí osudu ovládla, mezi údery zvonu to je ta jistota,
zůstalo stát a světu vládne jen nekonečná a pustá prázdnota.

Věk chaosu krutost bez konce co zabíjí, s krví nastává,
v mrazivém objetí matička Země bez života zůstává,
srdce přestalo hřát, krev tuhne a tlouct přestává,
člověk zemřel, duše lidí je v kruhu věčnosti smrtelně ledová.

Mrazivý Blizard do komnaty času svou silou co pálí, vstoupil,
mocí svou dechem plným ledu koloběh života zastavil,
svět přestal dýchat, přestal žít, led vše zamrazil,
nový řád nastal, řád bez života Blizard nastolil.

Zákon věčnosti samota zrodila a v temnotě povstal.
sníh a led matičku Zemi mrazivými okovy opanoval,
život vymrazil a v ledovém objetí ho na vždy pochoval,
tak vládne věčnost v temnotě svou samotou a její věk nastal.