Bohatý pán

Loukotě kol, v šeru se předhání,
ve voze jede člověk sám.
Éter hustý před sebou rozhání,
veze se v něm bohatý pán.

Tu kolo na kámen narazilo,
bohatý náklad zvrhl se.
Koni hned v mysli poskočilo,
vzhlédl, mrknul a splašil se.

Co se stalo, kam jen utekl ?
Splašený člověk se z vozu dívá,
do nicoty hledí, v černé pátrá.
Tma je ke všem spravedlivá.

Do prašné cesty musí drahé boty nořit,
snad ze strachu málo mu sleví.
Kde je ten kočí, co má mu sloužit ?
Neví.

Hustý vzduch, mění se v kouř,
jakmile vzhlédne zrak, uzří co nechce.
Postava z něj se rýsuje.
bez hluku, bez vánku, jak pavučina lehce.

Hrůza dosud nepoznaná,
pomozte mi,
nehty do dlaní zarývá,
pomozte mi.

Pod pláštěm postava šedavá,
odhaluje co dusud ukrývá.

Prosím ne,
prosím ne.