Anotace: Opět nebrat vážně...
Byla to fakt kost,
byl jsem u ní host.
Dávala mi stále jídlo,
místo jídla jedla mýdlo.
Ze začátku se to dalo,
nebylo to žádné sádlo.
Jenom zkrátka kost a kůže,
kosti byly akorát na růže.
Byly špičaté jako jehly
a pokrmy v ledničce se snědly.
Musela zajít opět nakoupit,
jak může vyžle lehce prohloupit?
Tím, že si nabrkne fajn chlapa,
co jídlo za ní lehce hned spapá.
Ona týdně sní 1 chleba v neděli,
váží už pět deka i s postelí.
Tak jí poslouchám poslušně,
je to kostlivčí nemluvně.
Plete si kýtu se svojí kostí,
proto se raději stále postí.
A tak to ukončím teď a tady
umírám touhou ochutnat mini vnady.
Ohlodat kost jsem měl vždy chuť,
o to lepší že její kosti jsou jako suť.
Zase jsem narazil,
sviňská podvýživa,
už jsem ji porazil,
jíst kost je fakt psina.