Starý dům

Starý dům 

 

Když myší drápky šelestí 

ve zdech starého domu 

nic dobrého zvuk nevěstí 

je určen jen tomu 

kdo slyšet má a začít se bát 

 

Ležím a slyším pochod jejich 

ležím ani se nehýbám 

pomalu tuhnu 

bojím se 

nedýchám

 

Běžte pryč vy klaté myši 

smůlu má ten 

kdo vás slyší 

já štěstí si přeji v jeden ráz 

vás ať si vezme třeba ďas! 

 

To prokletí mě stálo mnoho sil 

sám sebe ozvěnou 

co křik můj vrací

vyděsil 

 

Ticho v uších bolí 

ani čas se nehýbá 

já ztuhle ležím 

dívám se na zeď 

jež se prohýbá 

 

Omítkou praskliny se šíří 

až vypadají jak úsměv sám 

jen takto se nesměje nikdo 

koho znám 

 

Poťouchle a pitvorně 

zeď se na mě šklebí

mezi zuby úsměvu 

kdosi na mě hledí 

 

Tak k čertu jsi nás poslalo 

ty dvounohé stvoření?

Žebrej o odpuštění 

a smíření s osudem 

co nachystán pro tebe jest 

Začni se modlit 

žalmy číst 

Mi máme žízeň 

a chce se nám jíst!

 

Ležím ztuhle 

mám strach 

ani se nehýbám 

pohledem svým 

od krutého úsměvu 

marně uhýbám 

 

Ve starém domě 

za starou zdí 

nasycené drápky 

vesele si šelestí