Krutej svět

                      foto: TheDigitalArtist

K r u t e j   s v ě t

můj milý
už temno je a chlad
vezmi mě k sobě
den už se chýlí
u tebe zahřeju se snad
přitulím se jako robě
pro tebe odložím
svůj noční šat

tak pojď tedy
když tolik chceš
ať tajou ledy
vezmu tě k sobě
do mýho lože
už oči si mneš
jsi krásná v Evinĕ rouchu
budu tě hlídat
jak pavouk mouchu
na keři hlože

proč večer mě tak děsí
a ráno hýčká
co asi znamená
každého večera
slyšet houkat sýčka

poslední dobou
cítím se tak nějak divně
a našel v sobě podivné záliby
po mouchách otáčím se chtivě
u břehu ochutnával jsem chcíplý ryby

na květu hlože
vysátá moucha
opředená pavučinou
má milá tu není
asi se koupe
zlá myšlenka najednou
mý nervy cuchá
mezi zuby mě něco tlačí
co stalo se s mou jedinou
najednou všechno
se se mnou točí

zalepil jsem si víčka
abych neviděl ten krutej svět
abych nechtěl se probudit
a nechtěl hledat cestu zpět