Zadek mýho koně

 

obrázek ai: mapato

 

 

Zadek mýho koně

 

sedím v selském voze
ve vzduchu letní vůně
polní cestou se kodrcáme
přede mnou zadek mýho koně

země horkem sálá
oči mám přimhouřený
svlíkl jsem se do naha
ach to horko zatracený

koni musel jsem dát vodu
vypil celý pytel
na stromech seschlý listí
na mezi kvete jetel

bylo to nádherné stát tu tak nahý
v duši letní nálady
tělo vystavené slunci
jak uprostřed Rajské zahrady

zpátky na sedátku
v rukou obě otěže
kola začala se točit
kůň vykročil ne právě svěže

ve voze na háčku zpocená košile
oči v škvíru přimhouřený
my projeli další zatáčku
v pravo na mezi zářil zadek nahé ženy

moře žlutých klasů
žluté vlasy mladé ženy
přede mnou zadek mýho koně
vlasy v poli rozloženy

byla asi z města
tělo měla jak papír bílý
nohy trochu od sebe
já zíral na ni asi nejen chvíli

bylo mi to jedno
chtěl jsem se jí jen dotknout
řekl jsem: "máme horké léto
to je pak lehké na slunci usnout"

nepohla však ani prstem
zatřásl jsem jí tedy ramenem
mezi vlasy loužička krve
jako kdyby ubita byla kamenem

tělo bylo ještě teplé
být tu, zabil bych jejího vraha
slzy mi tekly z očí
její ruka jako když po mě sahá

odvezl jsem ji do města
právě dnes jí bylo dvacet
cestou domů civěl jsem na zadek koně
chtělo se mi zvracet

příští rok přijel jsem zase
přes zimu se toho moc nestalo
zapřáhnul jsem koně
objížďkou jet se nedalo

sebral jsem odvahu
ta hrůza v duši se ještě nesmyla
srdce mi bušilo, my vjeli do zatáčky
ležela tam nahá žena, byla celá bílá

já díval se na ní jako na ducha
chtělo se mi zase zvracet
smutné oči, nohy mírně od sebe
mohlo ji být tak dvacet

v tom kůň zařehtal a vzepjal se
dal se do divokého klusu
vítr mu čechral hnědou hřívu
za námi cestička koňského trusu

už nikdy jsem se sem nevrátil
prodal jsem vůz, chalupu i koně
a odstěhoval jsem se do města
často teď chodím do chrámu Páně

zase vidím ty ubohé ženy
modlím se za ně
rád jsem jezdil v tom polním voze
před sebou zadek mýho koně