RÁNO V LUŽÁNKÁCH

RÁNO V LUŽÁNKÁCH

Anotace: Pro Ty, kdo neměli dnes tak pěknou cestu do práce, jako já.

Sbírka: Mozaika života

Vešly mi do cesty, Lužánky v nedbalkách,
sotva co po ránu rodí se den,
promoklé, po dešti, s kytkami v ospalkách,
ještě si snívají poslední sen.

Vešly mi do cesty, nabídly lavičku,
kterých tu po ránu prázdných je dost,
pak aspoň po dešti umytou cestičku,
jakoby přicházel sám vzácný host.

Otevři oči Ty ustaraná,
zavolal na mne sám Lužánek Pán,
uvidíš něco, cos neviděla,
uprostřed města zelený chrám.

A ukázal mi svůj poklad v perlách rosy,
démantů tisíce, co by kdo chtěl,
a na trávě dokola si hráli kosi
a ptačí sbor k tomu své chóry pěl:
...že dlouho mne tu neviděli
a veverky, tu chodí bosy...

Jasmíny při cestě umyté do bíla,
otírají si svá líčka spanilá
a vypouštějí všechny vůně ven.
Je to jen sen nebo krásný den?

A slunce hodilo mi zlatou nit
a táhlo mé oči vzhůru,
do korun zeleného chóru
a pak zase dolů na pažit,
kde vyplétá si novou síť,
pro děti, až budou spolu.

Milenci mladí, Ti tu byli včera,
snad zdržel je jen maturitní večírek,
snad byli hosty slávy dospělosti
a nepřijel pro ně tatínek.

Holoubci dvojí sedí na hlavách,
a právě těm krásným múzám z kovu,
které už prošly prachem cest
a teď tu sedí spolu.

A vidím první kočárek,
v něm dítě ještě spinká,
taky si užívá Lužánek,
maturuje mu dnes - maminka.
Autor Beáta, 07.06.2007
Přečteno 571x
Tipy 3
Poslední tipující: Iva Borecká, čertíček
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Překrásně píšeš...*

07.08.2008 19:11:00 | Iva Borecká

líbí

Roztomilé, něžné a kdo je ta maturující maminka?

21.06.2007 23:33:00 | Liv

líbí

Nádherná básnička-klid,pohoda,krása přírody z ní dýchá
a to spící děťátko v kočárku.Vše jsi hezky pro příjemné čtení dala do básně.Je tomoc pěkné o čemž svedčí i hezké komentáře.

Moc děkuji za přečtení a komenty u mých básní.Jsou milé,potěšily.

14.06.2007 19:03:00 | s.e.n

líbí

Stál, městolesa na pokraji,
trpělivost si na štít dal,
stydlivě, jako by potají
tiché hudbě naslouchal
jako tenkrát
pět desítek let to bude,
okna byla dokořán
v domě, kde zpěvu, hudbě
studiu čas býval přán
již tenkrát
jejímu propadl hlasu
a nikdy se jí nechtěl vzdát,
však Osudu bez souhlasu
je přání přáním akorát
to "tenkrát"
před padesáti bylo lety,
jo, s nikým nemazlí se čas,
dnů, týdnů a let kastaněty
jen větru hrály napospas
až tenkrát
ne, to není tak dávno,
národ sobě si dárek dal
i televizí vysíláno,
když "nároďák" se otvíral
proč tenkrát
s prvním zpěvu tónem
ten hlas co z okna slyšel kdys,
jak Romeovi pod balkonem
zas v lásky nahlédnout dal říš
a tenkrát
ji spatřil naposled,
háv Radmily decentně skryl
ten nános uplynulých let,
on jen tiše políbil
a už nikdy pak
ten dopis k rozloučení
co ruky doprovodil stisk,
jak tenkrát při mlčení
na notový psán list
*****
Jiří senior

13.06.2007 19:22:00 | j.c.

líbí

Lužánky jsou opravdu úžasné.. Vždycky se tam ráda procházím..

09.06.2007 14:59:00 | Gabika

líbí

Krásná óda na krásný prastarý park...

07.06.2007 17:25:00 | Bíša

líbí

Mám rád Lužánky i tuto báseň

07.06.2007 15:47:00 | Taog

líbí

No, doufám, že maminka uspěšně odmaturuje. Alespoň stejně jak já, ať se může ratolesti pochlubit. Jinak Lužánky znám zatím jen z vyprávění, ale doufám, že je poznám blíž, neboť bych měl v Brně zakotvit na půlku příštího desetiletí. Jen řeším dilema, jestli se příhlásit na práva i na ekonomiku dohromady, nebo jen na práva.

07.06.2007 15:06:00 | Mr.George

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel