Chutný nápoj

Je to nápoj zvláštní chuti,
loknout si zas věru nenutí,
už při pouhém pomyšlení
jediný v mně bacil není!

Však vždy, když k mému retu
přiblížil se hrnku okraj,
myšlenka zlá, těžká, hrozná
prolétla mnou v cuku letu:
Tenhle souboj, hochu, vyhraj,
zatvrď mysl, vytrvej,
nebuď srab, buď ocelovej!
Napil jsem se, ach můj bože,
strašný žár mi tělo řeže,
hrozná pachuť rozlévá se
v útrobách mi, jak by hnily,
smysly v jeden se mi slily,
ke zvracení touha velká
mého žití tůň už jenom mělká,
schrána moje tělesná se bouří,
seč síly její slabé stačí,
a má duše v smrtné křeči
se světem se teskně loučí...

Avšak člověk sil má, tělo pevné,
sotva mysl má se zvedne
z temnoty a prachu smrti
barvy sině zelené,
hrdě vzhlédne k tomu hnusu,
co až po kolena sahá Gambrinusu...
A s úlevou si uvědomí:
Tak takhle zlé to ještě není!
Však jistě tomu za chrabrost medajli ať daj,
kdo na ex by vypil celý zázvorový čaj!!!