Ranní cigárko

Ráno vstanu pěkne vyspinkaná z postele,
zvesela si nahlas píseň zapěju,
uvařím si kafíčko své chutné, milené,
k PC, tak jako každý den, si zasednu.

Stisknu knoflík monitoru zvědavě,
kdy konečně se kámoš na něm objeví,
ruka přitom sáhne rychle, dychtivě,
po cigárku - toť se přece ví :-)

Vložím svoji bílou, vonnou lásku do úst,
zapálím jí škrtnutím a slastně potáhnu,
kdybych nemohla jí, tak raději dám půst,
a klidně do rakve na věky věkův ulehnu.

Á kámoš z obrazovky už se zubí činně,
no ahój, tak jak Ti dupou králíci?
V tom vidím z kapsy košile dým se vine
jauváájs to strašně pálí, kruci, kruci, kruci!

Tak rychle, jak košili jsem z těla strhla,
nikdy dříve nepovedlo se mi věru,
v kapse košile je seškvařená díra propálená
a ňadro moje bolí, aaau, nyní jinak ódy pěju.