Namaluj mi vílu! :o)

* Vezmi si papír, budeme kreslit.

- A co mám namalovat?

* Namaluj mi vílu.

- Vílu?

* Ano.

- Tak dobře :)


- Jakou pastelku si mám vzít?

* Zelenou jako lesní třpyt.

- Nejdřív načrtnu obličej,
Naznačím tvar hlavy,
tělo a nohy za chvíli, ať nám neuteče:)
později dodělám úpravy.

- Nakreslím jemnou siluetu,
oblečenou do krásných šatů,
pastelka zelená je vybarví,
tmavší odstín spodničku podbarví.

* Přidělej krajky,
A taky mašli či stuhu.
Třeba i několik barevných pruhů
ať jsou hodně vidět a vlají zdálky.

- Dobře tedy, uvážu mašli,
Složitě uvázanou,
ať její sukni hezky zkrášlí,
bude u pasu lehkou dominantou.

- Barevné svislé proužky,
zářící temnou zelení
a k nim třpytivé lesklé stužky,
ostře vyčnívající jak šípek v trní.

* Chci, aby měla šaty dlouhé až na zem,
Bude v nich tancovat každým dnem.

- To víš, že jí udělám dlouhé šaty,
Které se i ve tmě třpytí,
bude to lesní víla poutnice,
tančící jen mé sestřičce.

* Nezapomeň na krásná křídla,
tenká aby mohla za mnou létat,
Abych snadno nepřeslechla,
jemné šustění když bude vzlétat.

- Vždyť už je maluji, vidíš tady
Lehce jako motýlovi,
Ozdobím je světlými místy, či řady
drobně jak zrnka kmínový.

- Teď vyměním zelenou barvičku
pro místo, kde nakreslím oči,
za černou, abych načrtla zorničku,
pečlivě, ať jiskra mrknutím přeskočí.

- Dlouhé řasy, husté obočí,
Obtáhnu tvar mandle,
pověz jakou barvou rychle,
vybarvit mám její oči?

* Přeci zelenou!

- Že se vůbec ptám,
na tuhle barvu kouzelnou.
Odstín už hned vybírám…

- Pastelku trošku světlejší jsem vybrala,
Oči budou tajemné jako smaragdy,
ovšem, barvu takovou aby ladila,
s jejími přenádhernými šaty.

- Ještě nosík doprostřed,
Uši po stranách schované,
za vlasy, které dokreslím naposled,
ústa tenká a líbezná, červenou malované.

* Vlasy ať má jako já,
jenom trošku delší,
blondýnka kudrnatá,
bude nejkrásnější.

- Už první vlásek obtahuji,
žlutým odstínem ho zvýrazňuji,
zamotaný do kudrlinek,
na konci tvořící prstýnek.

* Kdy už bude hotová?
Moje víla lesová?

- Říká se lesní, ne lesová :D
Podívej, je ještě beznohá!

* No jo, máš pravdu,
nemá ještě nohy ani ruce,
kterými se bude držet vzadu,
když dá se do svého tance.

- Počkej, nesmutni – už je má!
začíná tancovat, i když už je tma.
Ještě dvě dlouhé štíhlé nohy,
A náš obrázek je už hotový?

* Jé, ta je krásná a jak se směje!
A co teprv její křídlové závoje!
Jestlipak někdy oživne a přiletí?

- Když budeš hodná a zavřeš oči,
posype tvojí postýlku perletí,
po které rychle a sladce usneš,
A tančící víla do tvého snu vkročí.