Prvomájová

Sedím pod stromem v tom květnovým dusnu,
na nebi mraky, i přesto dnes uschnu.

Ty zíráš z okna, pusu jen vzdušnou mi pošleš,
je zbytečný ptát se, proč furt na mě kašleš.

Oteklé máš oči a slzy bez breku,
romantika padla, všechno je k vzteku.

Dnes Prvního máje dost těžko mi je.
Ta tvoje pylová alergie!