Jedno ráno

Jednou z rána,
jsem se domů klátil.
Na mostě chytil lana,
a rovnováhu ztratil.

Má bosa noha,
se mi také smekla.
Prosil boha,
druhá už do vody slétla.

mokrý celý
od ucha až k patě.
Byl jsem smělý,
roztržené zůstali gatě.

Zítra snad stanu
a na vše zapomenu.
Napustím vanu,
a z láskou usměju se na svou ženu.


Však vzpomínky mi vrátí,
a rychle z dohledu se ztratí.
To byl včera krásný den,
zas spolu mluvit budem za týden.