ŽIVLY
ŽIVLY
Anotace: Promluvy... Postmoderní variace na vlastní předlohy (odkazy na ně jsou vždy pod textem).
ŽIVLY
DÉMON KAMARÁD
(oheň)
démon
plamen
žár
ve vesmíru
v tobě
můžeš mě poplivat
uhasit slinou ne
http://www.liter.cz/basne-ostatni-799596-cist
APEL ŽALÁŘNÍKOVI
(láska)
máš mě v řiti
tudy mě nevyslovíš
v hrdle hovna
která tě udusí
http://www.liter.cz/basne-laska-799393-cist
MATEŘSKÝ BOL
(země)
parchanti
mám vás plné zuby
až vás zahrabou pod zem
stejně se vás nezbavím
http://www.liter.cz/basne-ostatni-799445-cist
NEVDĚK
(vzduch)
v plicích nikotin
máš mě plnou hlavu
samý vzduch
navzdory tomu mě fakuješ
připadáš si jak
bůh
http://www.liter.cz/basne-ostatni-799210-cist
Praha, 18.1.2015
Komentáře (19)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
jsou v tobě tyhle živly?
já jen že voda ulije oheň
apelem pak s láskou zplihly
25.01.2015 19:04:28 | básněnka
démon kamarád - tak to je parádička, líbí se mi mnohem více, než předloha :) apel žalářníkovi - skvělá myšlenka, ale trošku mi drhne po technické stránce.. mateřský bol - tady jsem tě nachytala na švestkách! v předloze matka země ty své spratky stále miluje a zde.. je cítit naprostou nenávist.. to pohrdání člověk úplně prostoupí.. takže, až na švestky, nemám co dodat, dobrý! a nevděk? no tak to je vymazlený! :)
20.01.2015 12:51:28 | Amelie M.
Páni, to je úžasná reakce – přímo luxusní zpětná vazba! Díky moc, Amelie, takového zamyšlení si fakt hodně vážím :-)
Jen si snad akorát trošku zapolemizuju s tou údajnou matčinou „nenávistí“. To není nenávist, ale matčino zoufalství z jejích šíleně nezdárných dětí. Představ si třeba Tvou nejlepší kamarádku, že má dva syny, kteří jí dělají ostudu po celé ulici, ve škole, zkrátka všude jen samé lumpárny a vylomeniny. A ona Ti jednou cestou z třídní schůzky v zoufalém pohnutí s planoucíma očima řekne – „Já ty dva zmetky ještě dnes zabiju!“ A Ty přece dobře víš, že nezabije, že slovem „zmetek“ myslí ten nejkrásnější a nejdokonalejší výtvor, co kdy chodil po světě, a možná jim dá pohlavek, ale určitě je nezabije ;-)) A mimochodem – umíš si představit nějakého postmodernistu, že by jen tak horoval pro obětavou lásku? To by se přece mezi svými kolegy programovými cyniky, za nějž se aspoň navenek vydává i on sám, naprosto znemožnil! Ponížit se vyznáním lásky může tak maximálně v naprostém soukromí před svou přítelkyní, když ho absolutně nikdo jiný nevidí – ale nechat proniknout obětavou lásku do básně? Probůh – to nikdy!!! ;-)))
20.01.2015 13:53:06 | Amonasr
polemika je to sic zajímavá, ale.. :) vzhledem k tomu, že z toho nechci udělat tisíce zbytečných slov, tak jen konstatuji, že na mě těch pár slov působí velmi vážně a velmi nenávistně, až krutě.. přeci jenom.. asi žádná běžná matka, by nevypustila, zvlášť ty poslední dva řádky z pusy.. ale třeba se mýlím..
a obětavá láska? víš jak to je.. přeci píšeme, píšeme cokoli.. ale jsme jen stroje na písmenka.. to nejsou naše životy.. to je jen obraz toho, co umíme dát na papír.. lžeme anebo mluvíme pravdu, ale nikdy nás nikdo nemůže obvinit, že toto či ono prožíváme, pokud to sami nepřipustíme.. takže si můžeme psát o čem chceme a nemělo by to být zdrojem zesměšnění :)) dle mého.. takže kdybych na to byla, klidně bych o obětavé lásce psala :D ale já na tyhle blbosti moc nedám! :))
20.01.2015 15:06:42 | Amelie M.
polemika je to sic zajímavá, ale.. :) vzhledem k tomu, že z toho nechci udělat tisíce zbytečných slov, tak jen konstatuji, že na mě těch pár slov působí velmi vážně a velmi nenávistně, až krutě.. přeci jenom.. asi žádná běžná matka, by nevypustila, zvlášť ty poslední dva řádky z pusy.. ale třeba se mýlím..
a obětavá láska? víš jak to je.. přeci píšeme, píšeme cokoli.. ale jsme jen stroje na písmenka.. to nejsou naše životy.. to je jen obraz toho, co umíme dát na papír.. lžeme anebo mluvíme pravdu, ale nikdy nás nikdo nemůže obvinit, že toto či ono prožíváme, pokud to sami nepřipustíme.. takže si můžeme psát o čem chceme a nemělo by to být zdrojem zesměšnění :)) dle mého.. takže kdybych na to byla, klidně bych o obětavé lásce psala :D ale já na tyhle blbosti moc nedám! :))
20.01.2015 15:06:42 | Amelie M.
Určitě se nemýlíš, jednak o vyznění textu vždy rozhoduje čtenář sám, nikoliv autor, jednak běžná matka by to nejspíš ani podle mě neřekla. Zkus se na to ale podívat očima matky, která nás rodí už zhruba 200 000 let a nějakých nejmíň 100 let jí už provádíme ty nejhorší myslitelné kousky... A porovnej to třeba s tím, jak cynicky už se na svět dívala třeba Elina Makropulos po pouhých 337 letech života ;-)
A pokud jde o tu lásku a jak kdo o ní píše či nepíše – naprosto s Tebou souhlasím, že způsob psaní je každého věc a dílo a autor nejsou jedno a totéž. Důležité je dílo, autor zcela podružný. Ostatně něco podobného vehementně neustále tvrdí třeba i taková autorita, jako Milan Kundera, a nejspíš to tak bude. Já jsem ale zakuklený postmodernista, tak každou chvíli něco relativizuju, zpochybňuju, stavím na hlavu, provokuju a tak mě i ber – spoustu věcí, které říkám či píšu naoko vážně, vůbec vážně nemyslím. Vlastně nemyslím vážně skoro nic, protože zpochybnit se dá téměř vše a pokud se dá něco brát téměř s jistotou, tak je to nekonečná omylnost člověka... :-D
20.01.2015 21:44:30 | Amonasr
tfuj, tys nás do toho krásně zamotal! :)) a já to pro změnu odesílám hned dvakrát! achinky! :)))
20.01.2015 22:07:19 | Amelie M.
Zřejmě Tvé prsty jsou stejně hbité jako Tvé myšlenky :-D Já bych jeden vzkaz ve stejné vteřině dvakrát odeslat ani neuměl... ;-))
20.01.2015 22:10:52 | Amonasr
to víš, my baby máme na podobné věci talent! :D
20.01.2015 22:13:31 | Amelie M.
To je fakt - já třeba nikdy nepochopím, jak dokážete vnímat několik hovorů současně a nic vám přitom neunikne - já se nedokážu pořádně soustředit ani na jediný rozhovor a stále mi něco uniká... :-))
20.01.2015 22:16:13 | Amonasr
z popele Tvého démonického ohně povstává živé obnažené jádro pudla a pravdivě daimonicky do tmy zavyje.. silné...:-D
19.01.2015 19:36:24 | Frr
Díky Jiří, snažil jsem se to pojmout s úsměvem přecházejícím v sarkastický škleb, ale bez pitvoření – takže takové Tvé přijetí mi lahodí :-D
19.01.2015 19:50:02 | Amonasr