nasadím si paruku
s pleší naděje
než vkročím na most
vybledlé duhy
nade mnou krkavci
krkají
pelyňkovou mlhu
pode mnou z propasti
hlubin
se do tmy
lákavě rozevírají
odulá vrata
siréniných vulvoretů
most se povážlivě
houpe jako lano
pod obézním provazolezcem
z dáli se blýskají
marcipánové kly
věčně se tlemícího
dobráckého
slepého MIMODĚJE...
Nevím proč, ale já se při čtení ocitla v Himálaji. Najednou byl blízko horský masív, houpající se provazový most a v dálce ozva smíchu Ganéši při slavnosti jídla a květin. I ty přenášedlo jedno. :O) Dík za bezva výlet. ST
20.10.2015 12:39:18 | Tichá meluzína
Mimoději tak tahle část mě odbavila ouplně člověče nasáklej člověčinnouonou ;)
*
nasadím si paruku
s pleší naděje
než vkročím na most
vybledlé duhy
nade mnou krkavci
krkají
pelyňkovou mlhu
pode mnou z propasti
hlubin
se do tmy
lákavě rozevírají
odulá vrata
siréniných vulvoretů
Tohle je brutálnímasakrslov!!!
20.10.2015 09:52:40 | xoxoxo
jo jo "Hořící Nadjo"-nezklamalas-stojíme na stejném břehu, na nejž se ráda řítí tcunami úžasu...:-D
21.10.2015 01:22:50 | Frr
Sychravá vycházka slepého Mimoděje, možná že havran k tomu pěje, leč podzim přejde v zimu, pak znovu v jaro léto jde se dál, jo jde to..
20.10.2015 08:30:55 | básněnka
po cestách klikatých jančí světýlka i stíny..jen nemít z toho splíny..cítíš ?
z dáli voní pohostinné dívčí klíny....:-D :-))
21.10.2015 01:06:52 | Frr