úvahy starýho dědka

stojím a jenom se dívám
vrávorám skoro a zívám
měl bych po sobě zanechat uklizený stůl
teď si ale zdřímnu, aspoň na hodinky půl

uléhám a zavírám oči
myšlenky v hlavě se mi točí
jak to bude dál
já ale abych se bál?

nemáme zas tak velký byt
dřív my uklidili a přesto byli fit
i ty kytky musely by se teď ale snad zalévat sami
aby tu byly ještě nějaký ty dny s námi

jó bez kytek, máme i pár stromů
už nechodili bychom tak rádi domů
učili jsme se, kytky jsou neživá příroda
teda fakt, to mě tedy dojímá

oba máme bílý vlasy
jó to byly tenkrát časy
já sice stále dlouhý, jako kdysi
ale zůstaly mi aspoň hlavní rysy?

nedávno našli jsme staré fotky
"koukej, jaký tenkrát nosily se botky"
byty to jen dokumenty naší doby
s námi už neměly žádné podoby

sloužíme tedy světu jen jako doklad?
pochybuju ale, že v nás vidí poklad
že jsme takovou zkušeností z kredence
pro mladou generaci aspoň zastaralá tendence

ukázat jim, co jsme dokázali?
však co by to bylo, na co by možná dali?
prolévali jsme krev
na rtech shade of pale zpěv

jo lásku, tu jsme dělat uměli
všude možně, zřídka však v manželské posteli
oči nemanželských dětí fůry
jako okolo světla obtížné můry

tak bum bác, pistoli
pak samota už nebolí
však i pro těžké zbraně se našly cíle
kulometem do hlavy, jen tak z dlouhé chvíle

mohl bych vyčítat ještě hodnou chvíli
sníh i v léťě, rozpíchaný žíly
politický strany, zločinecký syndikáty
diplomy a vyznamenání i čerstvě upletený oprátky

davy lidí co nechodily do práce
ekonomický základ pro další generace
zničený ovzduší, podlomený zdraví
ozdravovna na Marsu ta to spraví

co nám zůstalo v té hlavě v oblacích?
snili jsme o nemožném, zázracích
ano je to zázrak, že jsme vůbec přežili
že pohřbený ještě nejsme v atomový košili

máme taky plná vězení
opravdu vyplatily se tyhle stavení
neleží nám tu ladem
vždyť snad všichni kradem

jsme smutný, co se děje v internetu
klouček šikanuje mámu, ředitele i tetu
a my chlapi zapomínáme
na co my ty svý ženský máme

ukázat v sobě chlapa
pomoct, když žena v nebezpečí tápá
zapněte chlapy ty svý srdce
už žádný křivý slovo více

o dětech to stejný platí
násilí dětem život hatí
a mimochodem jsi strašnej hrdina
když s dcerou, synem srovnáš svoje kila

i příroda už blbne
příroda, to mě vždycky jihne
ale odkud pak vítr fouká
ze západu, z východu, jakou píseň brouká?

je to asi jedno
viď, ty lesní bedlo
ta se dá aspoň oslovit
nechce za to hned něco mít

severní vítr je krutý
jižní přivane jedovatý pavouky žlutý
západní točí se i z východu
zbývá už jen prkýnko záchodu

přichází moje žena od holiče
ještě hlásí se ty mlsný chtíče
lehá si nahá vedle mě
je blbý půjčovat si pyžamo od vedle

má už jen jeden chlup v ohanbí
ten však celý můj chrup zahanbí
nemám totiž zub už ani jediný
čas oběda ukazují hodiny

budou knedle švestkový
netajíme to, rozvědka to už stejně ví
jedno tajemství jsme si ale ochránili
sex, ten dělá stále ještě divy