Rovnodennost roku dvacet

Rovnodennost roku dvacet

Prolog

(někdy v roce 2019)

 

Číňan vařil netopýra,

letouna či kýho výra,

jeho paní měla splín,

on: „A co já teď s tím?“

Byl jest mladý, tedy cool,

potom čuměl jako vůl!

 

Věnovat se ženě,

nutno vždycky neprodleně!

 

Neměl žádné zkušenosti,

s věkem, kterých přijde dosti,

a že byla zrovna středa,

vařit déle bylo třeba.

 

Virus nevidíš, tak není,

přeji dobré pořízení,

v rovnováze dle feng – šuej,

tomu věří leda …uj.

 

Jedno v jakou věříš víru.

Na předehru vždycky dbej!

Na ochranu netopýrů!

Na ústa si roušku dej!

…

Rovnodennost roku dvacet

 

Slunce svítí,

pozdě smráká,

první kvítí,

ven Tě láká.

 

Cošyk ale neštymuje,

prázdné shopy,

cena ropy,

jen ulicí vítr duje.

 

Polské tedy targoviště,

žolnierz, celnik jako kejši,

neuslyšíš „oczywiscie,

velkum pulke na to dejši!

 

Do prstu mě radši píchni,

nespím přece, kaj ste všichni?

Jen tiráků kolona,

venku je teď korona.

 

A na ČéTé běží zprávy,

ani v Praze nejsou zdrávi.

Začíná prej tady lovit,

ňákej loňskej mladej Covid.

 

Všeci chytří, ví to kdekdo:

„Od východu přijde mor!“

Tušil ale vůbec někdo,

že přijede v zimě z hor?

 

Tak nic, robit budeš doma.

Někdo musí živit Róma.

 

Zvládneš všecko,

práci, děcko,

ve dne v noci,

bez pomoci?

 

Dneska učí hlavně Telka,

k tomu paní učitelka,

ráno každé pondělí,

úkoly Ti nadělí.

 

Zvládne takhle týden látky!

Proč máš kolem vína zátky?

Vzpomeň radši na školu,

ať se zhostíš úkolu.

 

Pak si v noci přečteš zblízka,

co Ti knížka na pysk vtiskla.

Prý ať žáci doma cvičí!

Takže Ty jsi zase v p..i.

 

A chtěl bys jít dneska ven,

nadýchat se jara vzdoušku?

Povinně si vždycky vem,

doma šitou ústní roušku.

 

Upadá teď turistika,

sprosté je „Bon giorno“,

slyšíš pouze prognostika,

jeho slovní porno.

 

Na všechny se vytahuje,

chytře žvaní,

papír taky roztahuje,

přefiknul snad Delfskou paní.

 

A Evropská unie?

Vidět ani slyšet není,

čeká zřejmě na setmění,

pak nám hlavy umyje.

 

Ještě je tu WéhÁÓ,

ví co bylo i co bude,

slyšíš všude,

spolehni se na něho!

 

Co však padá z držky líné,

tak to radši ententýky,

hlavu nebo něco jiné,

dej si mezi dva špalíky.

 

Premiér pak projev hezký

 přečte skoro správně česky.

„Když to chvíli vydržíme,

opilce když polepšíme,

nejlepší pak budem zase!“

…?

Drž myšlenku v téhle trase!

To je přece skvělá zpráva!

Co to kouří? Dobrá tráva!

 

Náhle mají kecy všeci,

udělat měl tohle přeci!

Politik se v prsa bije!

Kdyby nešlo o život,

těm co mají kratší knot,

byla by to komedie.

 

Změna přišla nenadále,

rouškám dejte všichni vale,

ačkoliv dnes středa není,

buďte všichni uvolnění!

 

Vše teď bude povolené.

Proč tak rychle?

Protože šest ploch má krychle!

Páč se blíží dovolené!

 

Virus není? Dal nám vale?

Varování první malé!

Jasno v tom maj Pepíci,

mohou za to horníci!

 

Pražáci Ti mají muka,

z myši když je bolí ruka!

A z roboty do hospody?

Kdybys take robil šichty,

tak bys chuju nedal schody!

Radši mlč a nerob ksichty.

 

Všeci to ví, band to zpívá,

alkohol tam za vším bývá,

přece tam Ty náno hloupá,

kde se někdy země houpá.

Roušky budou povinné,

v té špinavé Karviné.

 

Na pódiu vládní Ken:

„Ukazatel budou jen,

nové vládní semafory!“

Kaj ten chodí na ty fóry.

 

Průběh lehký nebo žádný,

úkol je to tedy snadný.

Nedělejme z toho drama,

neřešme to před volbama!

 

Omezení pro Prahu?

Námořní chce rozvahu!

Nakopal bych zepředu,

do prdele předsedu!

 

Takže zase další změna.

Pokud toužíš vidět Kena,

kup si lístky na stání,

už neunes kárání.

 

V telce dávaj premiéra,

doufal jsem, že derniéra.

Večerní má dneska čtení,

nová přijdou opatření,

a myšlenka opět skvělá,

že prý i on chyby dělá.

 

Okaté to jistě není,

co předvádí za cvičení,

co je světem svět,

dělá se to tam a zpět!

 

Další včera, kratší zítra,

den je noci toho jitra.

Letos tedy naposledy,

podzim, listí, mlhy, ledy.

Rovnodennost roku dvacet,

k té se často budeš vracet!