Koleje do nikam
Koleje do nikam
slaného deště zřítelnic,
dál nic,
jen ozvěna lásky,
pod očima v kruzích lží.
Prsty zvadlé sevřením
neprohlazených dotyků,
být tvůj,
aniž tě znal, dal
slib představami vábený.
Za sepranou záclonou
pohlíží z vlaku na tvou tvář,
čekáš,
viděl, co chtěl, odjel
psát jinou báseň zmámenou.
---
Zbyly tu prázdné koleje
probodly srdce samotou,
nikdy se nespojí, nedotknou,
a v srdci tupá bolest je...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Smutné, ale docela hezké...
Řek´ bych, vskutku
plno smutku
ve své básni máš...
měj ohledy, rozpusť ledy,
usmívat se snaž!
09.08.2007 23:22:00 | zzlatý
Píšeš opravdu dobře, zatim jsem nečetla ani jednu tvojí básničku, ktará by se mi nelíbila :D)
15.06.2007 00:04:00 | Duše zmítaná bouří reality
Ale jo, tady dávám sto, přestože poslední sloka mi tam trošku drhne... je to takové klišé "v srdci tupá bolest je" a "srdce probodly samotou", ale jinak se mi líbilo, co jsem viděla.;o)...
08.06.2007 20:20:00 | Bajík
Píšeš nádherně ... přečetl jsem všechny Tvé publikované básně. Každá originální, každá jiná, každá je krásná. Nádherná spojení a přirovnání. Se slůvky si pohráváš jak malíř s barvami na plátně. Líbí, líbí, líbí se mi Tvé verše. Těším se na nějaké další... :-))
Dík, že jsi mě navštívil.
07.06.2007 17:15:00 | vapiti
je krasna!...nemam, co bych dodala ..snad jen,..vim o cme to je:-(
05.06.2007 22:35:00 | Adrianne Nesser
moc pěkná básnička , dávám si tě mezi oblíbené a v pátek si tě přečtu celého :-)... Kavec
05.06.2007 09:04:00 | kavec