Zapomenout?

Neřekla jsi, čím to bylo,
neřekla jsi proč a zač,
ale chápu tvoje činy,
já byl stejně jenom sráč.

Jeden pocit ve mně žije,
to že nevím kudy kam,
chci jít pryč, však nemůžu,
když v srdci tě pořád mám.

Možná čekat je nejlepší řešení,
možná jen dál svou duši trápit,
naděje stejně už zhasíná,
já vlastně nemám už co ztratit.

Jednou, snad jednou za pár týdnů,
uleví se duši mé,
až usínat budu bez myšlenky na tebe,
až na sebe zapomeneme.