Dojít až nakonec....

V krajině smutné, podzimní,
když listí opadává,
ze šťastných slunných letních dní
zůstala suchá tráva.

V duši jen hrstka popela
z lásky, jenž dohořela.
A žena, dávno dospělá
za trochu lásky chtěla

s básníkem "na kraj světa jít"
a prosit u dveří,
za trochu štěstí, lásku, cit,
dřív, než se sešeří.