Víla ze snů

Já měl jsem v noci krásný sen,
když skončil další dlouhý den,
ty jako víla přišla jsi v mých snech,
já před tvou krásou jen těžko hledal dech
a v tu chvíli bilo moje srdce víc a víc,
když začala jsi tančit pro měsíc.
Pro měsíc a pro nebe plné hvězd,
pak začala louka pod tvými kroky kvést.
Měla jsi šaty z mlžného oparu a paprsků měsíce
a závoj posetý perlami rosy, kterých byli tisíce.
V očích tvých byl zvláštní jas
a mě se točila hlava z těch všech krás,
pak bez pohnutí a beze slov jsem byl,
aby jsem tu krásnou chvíli nezkazil,
tak uchovám ji v srdci mém
a chci, aby jsi byla dál mým snem.