Tikání červánků

V severních červáncích
vykoupu tělo své
neboť letní podvečer
pohltí něžnost světa snů
aby vyprávěl
hlasem kafemlýnků
příběhy stejné
stále dokola.

Barvou meruněk
namaluji nové obrazy
které jejich vůně rozzáří
jižním žárem
a dechem horečným.

Do západní barvy rudé
vykřičím žal
pro novou noc
co uklidní mysl na chvíli malou
tak malou
jak jen může být.

Probudím se
v ránu následném
a přivoním si k růži
východního stínu
abych opět rozhodl
kam květ položit mám.

Jestli na hrob budoucí
nebo k nohám té
co odchází.